Čelo cyklopelotonu se rozjíždí z ulice Pekařská směrem na Mendlovo náměstí, na semaforu mu svítí zelená. Není to žádný oficiální závod, přesto peloton zabírá prakticky celou půlku vozovky a po několika vteřinách už tělo pelotonu projíždí červená světla! Většina řidičů na křižovatce trpělivě čeká, až jim cestu přestane blokovat cyklista v reflexní blůze s amplionem na krku a ten zase čeká, až projede poslední člen pelotonu. Občas někdo zatroubí, ale pozornost teď spíš poutají cyklozvonky. Přednost nedostává ani autobus hromadné městské dopravy. Už tak dost složitá dopravní situace v centru Brna je dnes mezi šestnáctou a sedmnáctou hodinou komplikována velkou skupinou cyklistů.
At the traffic lights - it is shinnnig green and peloton is going on from Pekařská street towards Mendel Square . In fact, this is not a race but cyclists have been occupying the entire half of the road. And after a few seconds, the middle part of the cycling group is passing through red lights! Most drivers on the major crossroads have been patiently waiting. Their path has been blocked by a cyclist with reflective jacket and loudspeaker on the neck. In turn, this guy has been waiting until the last member of the peloton passes. Sometimes cars blow but cyclerings are grabbing more attention now. Neither the bus of public transport is getting priority just now. Almost traffic jam in the center of Brno is complicated by large group of cyclists now between 5 and 6PM.
Cyclist´s expressions of dissatisfaction with the current state of bicycle paths in Brno: video 1, video 2, video 3.
Velká evropská města se potýkají s dopravními problémy. Brno se k nim v tomto ohledu určitě řadí. Parkovací místa jsou lukrativní ale nedostatkové zboží. Dopravní špičky ucpávají městské tepny téměř k neprůjezdnosti. Cestování přeplněnou hromadnou dopravou na frekventovaných trasách stojí stále více času, peněz a tolerance. Občas se i sanity proplétají kolonami téměř krokem. Osobní automobil, symbol dospělosti, společenského postavení a užitečný pomocník se při troše nervozity stává prostředkem (zprofanovaně - zbraní) k soutěžení o časoprostor a ego.
Následující racionalizace dopravního provozu pro zlepšení houstnoucího provozu je víceméně utopická vize; kdo může, chodí pěšky, jezdí na bruslích nebo na kole, kdo nemůže, jezdí hromadnou dopravou a teprve potom využívá vlastní motorové vozidlo. Na vlastní úkor ku prospěchu všem - je starý ideál krachující ze známých důvodů a většinou od začátku je více zneužívaný, než užívaný. Kdo z nás má tolik sebezapření pro čistě altruistické činy? Ovšem dostatečná motivace není hlavní problém. Jezdíme na kolech, abychom byli štíhlí a přitažliví, abychom ušetřili za benzín, vyhnuli se mastným tyčím v hromadné dopravě, užili si projížďku na začátku a na konci pracovního dne. Dovednost jízdy na kole patří kamsi do kolonek fyzické gramotnosti a ačkoli by se našli zapřísáhlí odpůrci, těší se všeobecné oblibě. Motivace je silná, ale nemůže být považována za hlavní tažnou sílu, která nás vytáhne od volantů k řidítkům. A tak často nad předsevzetími zvítězí pohodlí, spěch a strach z hustého provozu.
Důvodů, proč cyklista není na silnici rovnocenný účastník, je celá řada. I to nejmenší auto je cyklistovi nesrovnatelný soupeř, váhově a rychlostně. Pro plynulejší a bezpečnější silniční provoz vyvstává akutní potřeba propracované a důkladně promyšlené organizace cyklostezek a pravidel. Bohužel se zdá, že narozdíl od respektovaného chodníku pro chodce, je stezka pro cyklisty v dnešní těžké době nadbytečný luxus určený pro volnočasové aktivity sportovních nadšenců.
K největším fanouškům cyklodopravy patří studenti. Brno je takzvaně studentské město s řadou učilišť, středních, vyšších a vysokých škol, včetně Masarykovy univerzity, jejíž desítky tisíc studentů využívají pro pohyb po městě především městskou hromadnou dopravu. Nově otevřený Univerzitní kampus v Bohunicích je příkladem nedořešené cyklistické podpory. Nebývale široká cyklostezka u univerzitního areálu podél silnice Kamenice povzbudivě demonstruje, že u nových komunikací bude dáván cyklistům větší prostor, jenže tím to zatím skončilo. Stezka ve směru k Ústřednímu hřbitovu za kampusem končí a v opačném směru na Sídliště Kamenný Vrch se po několika málo stech metrech omezuje na úzký cyklopruh konkurující jízdnímu pruhu motorových vozidel. A když už někdo do kampusu na kole přijede, nemá ho kde uschovat. V důsledku tak vlastně šířka cyklostezky není nejdůležitější. Rozhodující je vůle podporovat levnou, zdravou a k přírodě šetrnější dopravu - cyklistiku. Zapomněl jsem dodat i bezpečnější, ale to už je spíš dáno mírou ohleduplnosti mezi účastníky provozu, než na zastoupení různých typů dopravních prostředků. Dnešní 23. cyklojízda byla pokojná výzva ke zlepšení podmínek pro cyklisty v Brně, aby byli vnímáni jako rovnocenní účastníci dopravního provozu.
